que_ro_con.jpg
Dub letní a zimní

Duby jsou mohutné, až 40 m vysoké stromy, které byly pro svou velikost, dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány už od nepaměti. Již ve starověku byla kůra, listy i duběnky používány k léčebným účelům.
Čeleď

Bukovité - Fagaceae
Latinský název

Quercus robur a Quercus petraea
Lidové názvy

Křemelák neboli letňák a drnák neboli zimák
Popis

Duby jsou mohutné, až 40 metrů vysoké stromy, které byly pro svou velikost, dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány už od nepaměti. Žaludy představovaly důležitou složku potravy nejen zvěře, ale i praobyvatel Evropy a již ve starověku byla kůra, listy i duběnky používány k léčebným účelům.

Dub letní neboli křemelák je rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stříbřitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá. Krátce řapíkaté listy jsou tuhé, kožovité a u řapíku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí jsou po dvou až po pěti na dlouhých stopkách v paždí listů. Mají červené blizny. Samčí květy tvoří až 4 cm dlouhé převislé jehnědy, které se rozvíjejí současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června. Plody „žaludy” jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách.

Dub zimní neboli drnák se od dubu letního liší štíhlejší korunou s téměř rovnými větvemi, listovou čepelí klínovitě zúženou k dlouhému řapíku a kratšími přisedlými žaludy. Kvete v květnu.
Výskyt

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s vyjímkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás je rozšířen od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech. Dává přednost kyselým půdám, často roste i na skalách. Pěstuje se pro tvrdé kvalitní dřevo.
Droga

Kůra dubu. Nejlépe se strhává z poražených stromů na jaře (březen–duben) před vyrašením listů. Sbírá se pouze mladá a hladká kůra z maximálně 15 cm silných větví nebo kmenů, které se suší do 50 °C. Droga je tvořena nanejvýš 6 mm silnými stočenými kusy kůry bez zbytků dřeva. Má slabý, po navlhčení však zřetelný tříselný pach a nahořklou, silně svíravou chuť.
Chemické složení

Kůra obsahuje až 20 % tříslovin, kyselinu galovou, elagovou, hořčiny a fytoncidně působící látky. Žaludy obsahují krom tříslovin i značné množství škrobu, dále cukry, bílkoviny a olej. Pražením obsah tříslovin klesá, takže žaludy jsou poživatelné.
Účinek a použití

Kůra se používá jako svíravý a proti krvácivý prostředek a má i protizánětlivé účinky. Dnes už se zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech. Kůra je součástí čajoviny, která se používá jako pomocný lék při hemoroidech. V lidovém léčitelství se používá odvar zevně ke koupelím při omrzlinách, otocích, hemoroidech, popáleninách a zejména proti pocení nohou.

Kůra se používá ve veterinárním lékařství, je součástí medicinálního lizu a pro vysoký obsah tříslovin slouží i jako technická surovina při zpracování kůží. Také dřevo obsahuje třísloviny, takže ve vodě nehnije, pouze tmavne. Je velmi tvrdé, těžké a houževnaté a dobře se opracovává.
b031a24255_31158673_o2.jpg

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one