herbar_54321368.jpg
Lodyha plazivá, až 1 m dlouhá; listy měkké s dlouhým bezbarvým chlupem; trofofyly odlišné od sporofylů.

Lidové názvy: vlčí chvost, vlčí noha, zaječí opratě, mech, vidlačky

Vědecký rodový název plavuně vznikl složením dvou řeckých slov lykos (vlk) a podion (nožka). Český lidový název vlčí noha tedy přesně odpovídá vědeckému názvu a trefně vystihuje huňatý listnatý povrch lodyh plavuně.

Plavuň vidlačka je vytrvalá bylina s plazivou, i přes metr dlouhou lodyhou, která se vidličnatě větví v kratší lodyhy a hojně kořenuje. Lodyhy jsou v dolní části hustě listnaté, v horní části – pod výtrusnými klasy – řidčeji listnaté. Listy jsou malé, čárkovitě kopinaté a na konci osinkaté.

Výtrusonosné lístky nesou naspodu ledvinité výtrusnice, jsou široce vejčité a protažené v dlouhou, bezbarvou osinu. Jsou směstnány obvykle do dvou válcovitých výtrusných klasů, stojících na konci lodyh na tenkých a dlouhých stopkách, krytých přitisklými, drobnými lístečky. Koncem léta výtrusnice pukají a při slabém doteku nebo závanu větru se z nich sype žlutý prášek – plavuňové výtrusy. Z výtrusů vyklíčí drobný prvoklíček s pohlavními orgány a po oplození v kapce vody vznikne nová rostlinka, která potřebuje 15 až 30 let, než úplně doroste a je schopna vytvářet výtrusné klasy. Tato podivuhnodní rostlina je rozšířena téměř po celém světě s výjimkou Středozemí a stepních oblastí. Roste v celé Evropě a Asii, v afrických horách i v Americe. Výtrusy obsahují až 50 % oleje, pryskyřici, stopy alkaloidů a mimo jiné látky také sporonin, vysokomolekulární terpen, který je hlavní příčinou nesmočitelnosti ve vodě.

Kde ji najdeme v naší vlasti?

U nás ji najdeme spíše v podhorských a horských oblastech, ve světlých sušších lesích, na vřesovištích, pastvinách, v porostech kosodřeviny a na kyselejších křemičitých půdách.

Plavuň je prostředníkem zábavy

Plavuňový prášek prudce a s prskáním vzplane, dostane-li se do styku s ohněm. Této vlastnosti se využívá u některých divadelních efektů nebo bengálských ohňů.



Plavuň se podílí na odhalování zločinu

Tímto práškem se také vysypávají formy při odlévání kovů a ve směsi s karmínem slouží kriminalistům ke zjišťování otisků prstů. V severských státech se používá k barvení látek na zeleno a na modro, v Norsku se z její nati pletly běhouny a v Pobaltí se plavuňové věchýtky používají k tření pokožky v saunách.

Plavuň je také využitelná v lidovém léčitelství

Plavuňové výtrusy jsou oficinální drogou, která se v lékárnách používá k obalování pilulek, aby se neslepovaly. Osvědčila se i jako zásypový prášek při svědivých vyrážkách a mokvavých ekzémech, poněvadž nedráždí pokožku a dobře ji vysušuje. V lidovém léčitelství, zejména v severských státech, se používá plavuňový prášek také vnitřně, např. při zánětech močového měchýře a ledvin spojených s kolikami. Doporučuje se pití odvaru ze dvou čajových lžiček výtrusů povařených 15 minut ve dvou sklenicích vody.
Plavun_vidlacka_3_.jpg

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one